Městys Včelákov leží na mírném návrší v nadmořské výšce 493 m. Ačkoliv první písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy je Včelákov jmenován jako farní ves litomyšlského biskupství, původní osídlení je mnohem staršího data. Předpokládá se, že toto území využívali již Keltové k získávání železné rudy. Ves byla založena patrně v rámci kolonizační činnosti podlažického kláštera. Vznikla jako hromadná ves kolem dolů. Ve středověku se zde těžila železná a sirná ruda, měď, olovo a stříbro. Těžba a zpracování zanikly definitivně v polovině 19. století. V tomto období měla ves školu, myslivnu, lom a obyvatelstvo se živilo kromě hornictví také zemědělstvím, těžbou dřeva a domácím tkalcovstvím. Koncem 19. století zde žilo takřka 600 obyvatel.
Včelákovu i okolní krajině dominuje pozdně klasicistní kostel sv. Máří Magdaleny vybudovaný v letech 1844 – 48, který nahradil původně gotický kostel. Malířskou dekoraci provedl o století později farář J. Kohel. Další sakrální památkou je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 s ikonograficky netradičním řešením, kdy světec drží v ruce lebku. V obci zůstala dochována i původní roubená architektura a vodní mlýn čp. 5 ve Stříteži.
Okolí Včelákova je častým cílem našich i zahraničních turistů, kteří směřují do nedaleké osady Ležáky, vypálené roku 1942 nacisty. Památník stojící před kostelem dodnes připomíná zmařené životy ležáckých dětí.
